V závodu o omezené finanční prostředky na výzkum se nám opět podařilo uspět. Získali jsme projekt v mezinárodní evropské výzvě Biodiversa+, kterou v České republice financuje TAČR. Našeho vedoucího týmu a zároveň odpovědného řešitele projektu, Pavla Sasky, jsme se hned zeptali, o čem projekt ConservES bude.Jedná se o projekt, kde je nutné mít konsorcium se zahraničními partnery. Jaké země a organizace jsou v tomto projektu zapojeny?
Jedná se o projekt, kde je nutné mít konsorcium se zahraničními partnery. Jaké země a organizace jsou v tomto projektu zapojeny?
Projekt zahrnuje partnery ze čtyř zemí. Francie je zastoupena třemi partnery: koordinující Université de Rennes 1, Université de Picardie, Living Lab Clef; Belgii zastupuje Université Catholique de Louvain La Neuve, Německo pak univerzita ve Wurzburgu a DLG, které si představuji jako obdobu neziskových zájmových sdružení zemědělců u nás. Za českou stranu se projektu účastníme my a jako subdodavatel pak Spolek pro inovace a udržitelné zemědělství (SIUZ). S osmi partnery je to středně velký projekt, uvažujeme-li v mezinárodním měřítku. S kolegy z Rennes už nějakou dobu spolupracujeme na parazitoidech mšic v obilninách, ale teprve tento projekt poskytuje prostředky na prohloubení spolupráce. Také mám radost ze zapojení univerzity ve Wurzburgu. Je to jedna z předních evropských skupin zabývajících se biodiverzitou v zemědělské krajině. Jsme v dobré společnosti a věřím, že se mnoho naučíme.
Co znamená tento akronym?
Akronym ConservES odkazuje na téma celého programu Biodiversa+, tedy ochrana a obnova biodiversity a ekosystémových služeb. Náš projekt se zaměřuje primárně na úlohu introdukce květnatých biopásů pro podporu společenstev bezobratlých poskytujících ekosystémové služby opylování a přirozené regulace škůdců a plevelů. Zajímavé na tomto projektu je to, že jednotlivé partnerské výzkumné organizace jsou rozmístěny na klimatickém gradientu od atlantského klimatu po kontinentální při zachování poměrně konstantní severní šířky, takže jedna z hlavních výzkumných otázek (a novost projektu ve srovnání s podobnými) je ta, jak klima ovlivňuje účinnost kvetoucích biopásů při podpoře užitečného hmyzu.
Jaké taxonomické skupiny se v tomto projektu budou zkoumat?
Budeme monitorovat klasické skupiny významné pro bioregulaci, tj. střevlíky, pavouky, parazitoidy, dále opylovače, a ze škůdců mšice. Plánujeme měřit i ekosystémové služby predace semen, predace housenek a parazitaci mšic.
Může se do projektu zapojit veřejnost?
Zapojení veřejnosti je v projektu důležité. Projekty Biodiversa obecně vyžadují socioekonomickou stránku, což je zde zajištěno založením tzv. Living Labs. Ty budou zahrnovat představitele praxe v podobě SIUZ a dalších zemědělců, poradců, doufejme i úředníků či zástupců samospráv, ale i nás vědce nebo laickou veřejnost. Cílem Living Labs by mělo být důsledně probrat problematiku biopásů ze všech stran – jaké jsou podmínky a omezení, jaké jsou s tím praktické zkušenosti, jaký efekt skutečně mají, a podobně. Následně by měl proběhnout tzv. BioBlitz, což je nová metoda občanské vědy, při které se do monitoringu biodiverzity zapojí veřejnost a členové Living Labs. Cílem BioBlitzu tak je i určitá osvěta a zvýšení povědomí, co na poli vlastně žije a jakou to má úlohu. Doufáme, že tyto aktivity pomůžou přiblížit náhled ze strany praxe a ze strany vědců. Zároveň budeme moci provést srovnání mezi jednotlivými partnerskými zeměmi – na to jsem obzvláště zvědavý. Tento aspekt projektu metodicky povede Living Lab Clef z Francie. Pro nás je toto úplně nové, ale kolegové ze SIUZ nám pomůžou.
Co se bude dít během prvního roku tohoto projektu?
Během prvního roku se budeme soustředit především na Living Labs. Také budeme muset vybrat pole, kde se bude sbírat příští rok. Letos na vybraných pozemcích vysejeme biopásy, aby bylo vše připraveno na experimentální smršť v roce 2024.
